Charakteristika jednotlivých stylů zahrad, která zahrada je pro Vás nejvhodnější?
Moderní/minimalistická zahrada
Moderní minimalistická zahrada je velmi populární styl, který tvoří dokonalou protiváhu bohaté a "divoké" přírodní zahrady. Zde je hlavním cílem jednoduchost, harmonie a čisté linie. Minimalistická zahrada je záměrná kompozice, kde méně je skutečně více.
Klíčové principy minimalistického designu
Čisté geometrické linie a tvary.
Architektura prostoru: přímé linky, obdélníky, čtverce, kruhy. Cesty, terasy i záhony mají jasně definované ostré okraje. Design zahrady by měl navazovat na architekturu domu.
Omezená paleta materiálů a barev: používejte málo druhů materiálu ve velkém měřítku. Základem je zelená, šedá a bílá/krémová barva, přidejte jen jeden či dva kontrastní akcenty.
Důraz na prostor a strukturu: volné plochy (např. trávník nebo štěrková plocha) jsou stejně důležité jako výsadba. Vytváří pocit klidu a vzdušnosti.
Opakování: Pro pocit jednoty a řádu opakujte jeden prvek (např. stejný typ nádob, stejný keř) ve skupinách.
Výber rostlin pro minimalistickou zahradu
Rostliny v minimalistické zahradě nejsou divoká společenstva, ale architektonické prvky. Vybírejte rostliny, které mají zajímavou texturu, siluetu nebo barvu a které vypadají dobře po celý rok.
Vhodné okrasné trávy jsou: Ozdobnice čínská, Dochan či Kostřava sivá. Vhodná je taktéž výsadba řezem dobře tvarovatelných keřů: Zimostrázů (Buxusů), Tisů červených. Dominantou zahrady mohou být solitérní stromy: Třešeň sloupovitá či různé okrasné kultivary javorů. Při zakomponování trvalek do zahrady v minimalistickém stylu je třeba mít napaměti vodné využití barev. Upřednostněte trvalky s neutrální barvou květenství jako jsou: Hosty, Kontryhel či Šalvěj. V neposlední řadě zakomponujte tzv. nádobové stálezelenné rostliny: sukulenty a kaktusy.
Funkční a dekorační prvky v minimalistické zahradě
Vodní prvky: jednoduché jezírko s ostrým okrajem, zrcadlová vodní plocha nebo moderní fontána z betonu či cortenu, dodá klidný zvuk a odrazí okolní architekturu.
Osvětlení: důraz na funkční a akcentové osvětlení. Zapuštěná světla v dlažbě podél cest, osvětlení solitérních stromů nebo betonových stěn.
Zahradní nábytek: měl by být součástí architektury – jednoduché, moderní soupravy z kovu, betonu nebo lakovaného dřeva.
Vyvýšené záhony: ideální pro vytvoření čistých linií. Používá se cortenová ocel, beton nebo masivní dřevěné hranoly.
Minimalistická zahrada vyžaduje přesné plánování a pečlivou údržbu, aby si udržela svůj ostrý a čistý vzhled, ale odmění vás klidným a elegantním prostorem.
Venkovská/selská zahrada
Selská zahrada je v podstatě synonymem pro venkovskou zahradu a sdílí stejné principy a estetiku. Jedná se o tradiční typ zahrady u venkovského stavení, chalupy nebo roubenky, která kombinuje užitek a krásu.
Klíčové principy designu venkovské zahrady
Přirozenost a romantika: zahrada by měla dýchat venkovem, kvést, vonět a působit uvolněně.
Bujnost a pestrost: je typická hustými, pestrobarevnými výsadbami květin (trvalky, letničky, cibuloviny) bez přísné geometrie.
Funkčnost: historicky měla selská zahrada hospodářskou funkci (pěstování ovoce, zeleniny, bylin, prostor pro hospodářské činnosti).
Výběr rostlin pro minimalistickou zahradu
Do selského stylu se hodí rostliny, které jsou pro dané prostředí tradiční a často "staromódní": Vhodná je výsadba pnoucích i keřových růží, pivoněk, lilií, chrp, měsíčků, sedimkrásek či fialek. Bylinky jako je tymián, šalvěj nebo máta jsou taktéž nedílnou součástí venskovského stylu zahrad. Nevyhýbáme se ani výsadbě užitkových rostlin jako jsou ovocné keře a stromy.
Funkční a dekorační prvky venkovské zahrady
Přírodní materiály: dominují dřevo, kámen a cihly.
Cesty: nejsou zpevněné nebo jsou vyskládané z kamene, mlatu nebo štěrku.
Oplocení: jednoduché dřevěné plaňkové ploty nebo živé ploty (např. z vrbových prutů) oddělující zahradu od okolí.
Doplňky: dřevěné lavičky, proutěné lemy záhonů, staré kameninové nádoby, kamenné žlaby s vodou a staré předměty denní potřeby.
Selská zahrada je zkrátka ideální pro ty, kteří hledají romantický, útulný a zároveň praktický prostor, kde se snoubí krása květů s užitkem bylin a zeleniny.
Japonská zahrada
Japonská zahrada je víc než jen prostor s rostlinami; je to místo pro meditaci, klid a sebereflexi. Jejím hlavním cílem je vytvořit miniaturní, idealizovanou krajinu, která odráží harmonii a přirozenost přírody. Vyznačuje se jednoduchostí, asymetrií a hlubokou symbolikou.
Klíčové principy designu japonské zahrady
Styl japonské zahrady je postaven na souladu a propojení tří klíčových prvků:
Kámen (Ishi): představuje hory, ostrovy, pevnost, věčnost a kostru celé zahrady. Kameny se umísťují ve skupinách, často v lichém počtu.
Voda (Mizu): symbolizuje plynutí života, očistu, klid a dynamiku. Může mít podobu jezírka, potůčku nebo vodopádu. V suchých (zenových) zahradách je voda symbolicky znázorněna štěrkem nebo pískem, který je uhrabán do vzorů evokujících vlny nebo mořskou hladinu.
Rostliny (Shokubutsu): Symbolizují bohatství země a proměny ročních období. Výsadba je střídmá a primárně se zaměřuje na odstíny zelené.
Výběr rostlin pro japonskou zahradu
Typické pro japonské zahrady jsou borovice (často tvarované bonsaje) a bambus, které symbolizují dlouhověkost. Dále pak: azalky, mech a kapradiny.
Lucerny: nedílnou součástí japonského stylu zahrad jsou lucerny, příkladem jsou lucerny vytesané z kamene.
Mosty: dřevěné či kamenné, ploché nebo klenuté
Vodní prvky: typickým vodním prvkem japonského stylu zahrad je tzv. Tsukubai - nízká kamenná nádoba s bambusovou rourou.
Hlavní styly japonských zahrad
Karesansui (Zenové/Suché zahrady): minimální nebo žádné rostliny, klíčové jsou kameny a štěrk (symbolizují vodu) uhrabaný do vln. Styl zahrady je určený pro meditaci.
Tsukiyama (zahrada rybníků a hor): větší zahrady s jezírky, umělými kopečky a miniaturami přírodní krajiny. Vytvořeny pro procházky a pozorování.
Čajová zahrada (Chaniwa/Roji): cesta (s nášlapnými kameny) vedoucí k čajovně. Připravuje návštěvníka na čajový obřad. Typická je přítomnost Tsukubai.
Anglická zahrada
Styl anglických zahrad (neboli krajinářského parku) je styl, který zásadně ovlivnil zahradní architekturu po celém světě. Anglická zahrada je především protikladem geometrické francouzské barokní zahrady. Klíčové je napodobení idealizované, volné přírody a krajiny.
Klíčové principy designu anglické zahrady
Přirozenost (Naturalismus): zahrada má působit, jako by ji vytvořila sama příroda, bez zjevného zásahu člověka. Dominují organické, zvlněné linie namísto přímých os a symetrie.
Asymetrie: celá kompozice je promyšleně asymetrická, což vytváří dynamický a volný dojem.
Volné trávníky a louky: rozlehlé travnaté plochy (anglický trávník) se plynule svažují do krajiny a propojují různé části parku.
Visty (Průhledy): strategické rozmístění stromů, které rámují a otevírají pohledy na okolní krajinu nebo na centrální architektonický prvek.
Výběr rostlin pro anglickou zahradu
Typické výsadby v anglickém stypu zahrad jsou původní druhy stromů a keřů. Neodmyslitenou součástí anglického stylu zahrad jsou rozsáhlé anglické trávníky a zakomponované bujné trvalkové záhony jejichž dominantou jsou často růže, pivoňky a levandule.
Klíčové principy designu anglické zahrady
Voda: jezera a rybníky nepravidelných tvarů, klikaté potoky, umělé kaskády přináší do krajiny pohyb a zrcadlí scenérii.